Na silnici z Písku na Prahu najdeme několik zajímavých mostů. Některé se již díky obchvatům dostaly mimo hlavní tah, o to jsou ale zajímavější a člověk má klid na pořádné pokochání se prací předků. Rozhodně mostem s nejladnějšími křivkami je ten železebetonový obloukový přes Lomnici, který se nachází jen pár set metrů od „centra“ Mirotic…
Písecko je doslova bohaté na krásné a unikátní mosty. Nejenže je ten písecký „Jelení“ u nás nejstarší, ale hlavně mosty přes blízkou Vltavu jsou v rámci ČR doslova impozantní – viadukt u Červené z 80. let 19. století, podolský obloukový ze 40. let nebo ždákovský ocelový – vše úžasné, mohutné unikáty s velkou historickou a technickou hodnotou. A k tomu nepřeberné množství menších kamenných, nýtovaných a prvorepublikových betonových mostů a mostků. Takže skvělá příležitost udělat si z fotografií mostů pořízených během posledních několika let jednu atypickou, fotobibliofilní radost. V průběhu prázdnin na mne vyskočila nabídka Saal Digital CZ k vyzkoušení jejich fotoknihy ~ recenze fotografů a detailní fotky vypadaly skvěle, obzvlášť formát na šířku s nepřerušenou fotografií přes celou dvoustranu. Takže pár pěkných letních večerů jsem strávil vyzobáváním fotoarchivu, sazbou, laděním a dohledáváním informací. Kompletní knížka se z původně plánovaných cca 36 stran rozrostla na 62 stran. 30 celostránkových „mostografií“ a 18 dalších mostů v bonusu. Oznámení o zhotovení zakázky přišlo od Saal Digital CZ 12 hodin po objednávce = tedy asi během 5 pracovních hodin. Z Německa pak knížka dorazila během dvou dnů a je naprosto skvělá… Téma mostů je poměrně nosné, takže na spoustu monografií a kalendář může být … pokračování
Písecká sladovna je bezesporu jednou z nejvýraznějších a nejúžasnějších staveb v našem městě. Jihovýchodní části historického centra města, na kopečku, dominuje štíhlá věž kostela, té opačné straně, k Otavě se linoucí, panuje mohutně elegantní budova sladovny. I bývalý hradní palác se v porovnání s ní tak nějak drží stranou a nenápadně vystrkuje pozůstatky svých věží s vědomím, že výšin a nadhledu dvou hrdých hvozdových komínů nikdá nedosáhne…
Ještě před měsícem se nádraží v Čimelicích pyšnilo krásným vodojemem, který byl zachován v doslova intaktním stavu. Dokonce jeho stěnu dosud zdobil původní vodočet, což už moc k vidění není. No a zatímco třeba v Netolicích nebo ve Zbytinách je taková stavba kulturní památkou, tady po ní nezbyla ani stopa… Nádraží máme naštěstí zdokumentované v půdovním stavu, takže časem přibude jeho monografie…
Ražice by byly poměrně nevýznamnou vesnicí na písecku, kdyby v druhé půlce devatenáctého století nebyli písečtí radní konzervativní zaprděnci a udělali z Písku železniční uzel. Takhle máme místo jednoho uzlu dva, Ražice a Protivín, s malým uzlíkem v Putimi. A právě díky přítomnosti dráhy Cheb – České Velenice, bylo na jejím 258,653 Km postaveno na konci 20. let 20. století obilní skladiště Jihočeského hospodářského družstva v Písku.
