Písecká sladovna je bezesporu jednou z nejvýraznějších a nejúžasnějších staveb v našem městě. Jihovýchodní části historického centra města, na kopečku, dominuje štíhlá věž kostela, té opačné straně, k Otavě se linoucí, panuje mohutně elegantní budova sladovny. I bývalý hradní palác se v porovnání s ní tak nějak drží stranou a nenápadně vystrkuje pozůstatky svých věží s vědomím, že výšin a nadhledu dvou hrdých hvozdových komínů nikdá nedosáhne…
Cihelnu v Hostišovicích, pozůstatek venkovského industriálu s největší pravděpodobností z první republiky, najdeme na blatensku kousek za hranicemi okresu. Poprvé jsme ji letmo navštívili v létě roku 2006. Tehdy byla ještě v poměrně intaktním stavu – zejména střecha nad pecí a celá dřevěná konstrukce byla až na jedno místo v pořádku.
Ten kdo jede z Písku na Bavorov zatáčkovitější a kochavější cestou přes Putim a Ražice, si v Drahonicích jistě všimne z dálky viditelného komína s poněkud přerostlým čapím hnízdem.
10. října se v Zájezdním pivováře v Kostelci nad Černými lesy konala již za spolupráce ČVUT, Výzkumného ústavu vodohospodářského a projektu Industriální stopy druhá konference o továrních komínech. Dříve oslavované, zcela nepostradatelné hrdé ikonické stavby, symboly umu a technické zručnosti, které stály na počátku našeho dnešního blahobytu, dnes povětšinou nevyužívané, opuštěné a ohrožené nevědomostí, nezájmem, sanačními dotacemi a nenasytnými deleteopery.
Necelý půl kilák cesty z Vodňan po stožické „výpadovce“ nás přivede k bývalé strojové kruhové cihelně. Z dálky je rozpoznatelná zejména díky 33m vysokému cihelnému komínu s ozdobnými mozaikami a hlavicí.
