Letošní léto bylo krapátek teplejší a sušší než obvykle a hrázní z Orlíka tak vypouštěli z nádrže více než Vltavou a Otavou přitékalo. Díky tomu hladina klesla o dobrých 9 metrů a odhalila místa běžně nevídaná. Během konce léta a začátku podzimu jsme podnikli několik výprav na různá místa na Vltavě, Otavě i Lomnici…
Ve svazích souvrcholí Jarníku, Kraví hory a Srní homole, tedy v části Píseckých hor Písku nejbližší, je několik pěkných lomů z devatenáctého století. Lom U obrázku, který dal Živci jméno, vápencový lom Za Dudáčkem (kus nad flekačskou hájenkou) a pegmatitový lom nad Novým rybníkem, též zvaný Stará ozvěna. A na ten se podíváme zblízka a dokonce i niterně…
Ten kdo jede z Písku na Bavorov zatáčkovitější a kochavější cestou přes Putim a Ražice, si v Drahonicích jistě všimne z dálky viditelného komína s poněkud přerostlým čapím hnízdem.
Mezi Novými Dvory, Tálínem a Kuklí se poměrně zprudka vypíná Ostrý vrch. Na jeho dvojvrchol sice nevede žádná z mnoha turistických značek křižujících a obkružujících Písecké hory, ona tam v podstatě nevede žádná pořádná cesta, ale s trochou potu se nahoru dá dostat i v sedle horského velocipédu. A stojí to za to. Zejména v zimě, kdy zcela převažující listnatý les odhodí svůj háv a prosvětlí se nízkými paprsky lednového slunce.
Stejně jako v Ražicích, tak i v Čimelicích přímo u nádraží stojí družstevní obilní skladiště. Není možná tak na očích, přecijen je z větší části schováno za stromy, ale i tak je to pohleduhodný kus užitné architektury.
