Délka dnů se blíží ke svému maximu a kulminuje i množství práce, které je třeba stihnout před prázdninami. Ale aspoň člověk stihne i po deváté večerní vyběhnout na kopec, vyšplhat na „hradní“ rozhlednu a chytit poslední paprsky Slunce, které kvapem mizí za třemšínský hřeben, vzdálený necelých 23Km…
Dnes, v době velkoplošných tisků, je ručně malovaný plán sídliště doslova jako z minulého tisíciletí. A časem určitě vezme za své během další z rekultivací veřejného prostoru…
Písecká sladovna je bezesporu jednou z nejvýraznějších a nejúžasnějších staveb v našem městě. Jihovýchodní části historického centra města, na kopečku, dominuje štíhlá věž kostela, té opačné straně, k Otavě se linoucí, panuje mohutně elegantní budova sladovny. I bývalý hradní palác se v porovnání s ní tak nějak drží stranou a nenápadně vystrkuje pozůstatky svých věží s vědomím, že výšin a nadhledu dvou hrdých hvozdových komínů nikdá nedosáhne… pokračování
Na pátek 8. května připadly nejen oslavy sedmdesátiletého výročí ukončení poslední války, ale i významná akce pro milovníky industriálních památek, zejména tedy jejich symbolů nejvznešenějších – továrních komínů. Svaz českých komínářů, spolek nadšenců obdivujících a dokumentujících tyto vznešené vertikály zdobící naše města a vesnice, slavil výročí 34 let od založení.
Ještě před měsícem se nádraží v Čimelicích pyšnilo krásným vodojemem, který byl zachován v doslova intaktním stavu. Dokonce jeho stěnu dosud zdobil původní vodočet, což už moc k vidění není. No a zatímco třeba v Netolicích nebo ve Zbytinách je taková stavba kulturní památkou, tady po ní nezbyla ani stopa…
Nádraží máme naštěstí zdokumentované v půdovním stavu, takže časem přibude jeho monografie…
