Lom, který je hluboký mezi šesti až osmi metry najdeme snadno hned vedle naučné stezky, která vede mezi Novým rybníkem a Srní homolí. Od rybníka stačí jít nějakého čtvrt kilometru do kopce, takže je to sem příjemná procházka.

Lom byl založený roku 1885 a stejně jako lom na Živci se proslavil výskytem jedinečného písekitu. Ten se asi jen tak najít nepodaří, co se ale může zdařit velice snadno je nález růženínu (křemen s narůžovělou až nafialovatělou barvou). Nejsnáze se dá objevit přímo u cesty, není třeba se spouštět na zapadané dno lomu. Dále je tu prý poměrně bohaté naleziště berylu, turmalínu a monazitu. Lom zásoboval Písek živcem pouze sedm let, tedy do roku 1892.

Když stojíte na hraně lomu směrem od cesty, můžete na dně vidět vchody do „štol“, lépe řečeno vytesaných komor. Do té větší, která se nachází na nejužší straně lomu, se dá s jistou dávkou opatrnosti slézt, i když vzhledem k občasným sesuvům to nelze moc doporučit. Ale když se tedy protáhneme pod skalním žebrem, komora se otevře a je poměrně velká. Úžasné ticho zde narušují jen kapky vody…

Fotografie a text:
2013, 2015 • Tom Droppa

Z knihy Písecké hory známé i neznámé se můžeme dovědět, že štěrk se tu těžil od roku 1883 (používal se pro právě budovanou silnici mezi městem a nádražím). Protože štěrk obsahoval kvalitní živec a růženín, obeslalo město vzorky do porcelánek a smaltoven, růženín do sklárny v Lenoře. Již v roce 1884 pak město začalo v lomu naplno těžit – dodávalo se do Plzně (fy. bratří Dreslerů), Turnova, ale zahraničí. Po celý rok zde byla práce až pro čtyři desítky dělníků. Zpočátku byl lom poměrně ziskový, ale s přibývající hloubkou se objevil problém průsaku spodní vody. V roce 1897 byla těžba ukončena…

Lom je od té doby cca 25 x 30m široký. Celková hloubka lomu i s 20m hlubokou štolou, která je ukrytá kdesi pod temnou hladinou, byla prý přes 40m! Samotný lom je zahlouben přibližně 20m. Ve dvacátých letech byl učiněn ještě jeden pokus o těžbu, z té doby pochází odvodňovací příkop, který je právě letos vylepšen vyhlídkovým chodníkem. Dříve nad vstupem býval dřevěný mostek, ten se ale někdy kolem přelomu tisíciletí rozpadl.

V roce 1965 byl lom po dlouhé době odčerpán, žádný nacistický poklad se v něm nenašel. Téměř půl století byl lom opět zcela zatopen, v létě 2014 byl však opět částečně odčerpán…

Lom je cenným nalezištěm a  mezi mineralogy je velmi dobře znám. Jako zcela unikátní zde byl objeven v roce 1924 nerost písekit, jenž je prý i radioaktivní. Ještě se prý dá najít v lomu u Nového rybníka. Jinak zde byly nalezeny i další minerály jako rutil, kolumbit, ilmenit, hematit, záhnědy, křišťál, beryl a mnoho dalších, které jsou jak v píseckém muzeu, tak i v dalších muzeích po světě.

Fotografie a text:
2013, 2014 • Tom Droppa

Literatura:

PÍSECKÉ HORY ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ • Jiří Fröhlich • 1999